1.kapitola - Hrabě Drákula

11. 04. 2009 | † 12. 04. 2009 | kód autora: lDK

Za dávných dob, kdy ještě nad světem plně vládli upíři, kdy lidé byly bráni jen jako potrava, zrodila se holčička jedné chudé ženě, která při porodu zemřela. Ono děvčátko, které se narodilo pojmenovali Honey a dali ji do pěstounské péče. Ale protože dívka s nikým nechtěla komunikovat, tak putovala mezi rodinami a nikde nestrávila víc než půl roku. A jak si ji takto předávali, tak se jednou dostala až do rodiny, která jako jediná byla pod ochranou samotného hraběte Drákuly a tím na ně neútočili žádní upíři. Dívka zde zůstala dva roky, což pro ni bylo nepoznané a byla velmi ráda za tuto rodinu, přestože ji její "sourozenci" nenáviděli a hodně ji šikanovali. Jednou, když Drákulovi zabili jednu z nevěst, rozhodl se, že si musí najít další...

Byl pozdní večer a za městem už začalo zapadat slunce. Všude již bylo ticho. Z jednoho domu byl slyšet tlumený smích a hudba. Dům patřil jedněm veleváženým občanům, o kterých všichni věděli, že mají smlouvu se samotným Hrabětem. Věděli, že stačí jedno jediné slovo a na koho ukáží, hrabě je zabije. A proč? Protože když mu zabijí nevěstu, nebo ho omrzí, šel k nim a vybral si jednu z jejich "dcer" které sháněli po celé Transylvánské zemi. Ten večer slavili 20 narozeniny jedné z jejich dcer, kterou si přivezli domů před 2 lety. Právě když se chystala sfouknout plamínky svíček na dortu, někdo zabouchal na domovní dveře. Všichni utichli a svou pozornost obrátili ke dveřím. Ve vzduchu byl cítit strach a nervozita. Po dlouhé chvíli ticha znovu někdo zabouchal. Starší muž se zvedl ze židle a pomalým, kulhavým krokem se dobelhal ke dveřím, které s vrzáním otevřel. Ihned od nich ustoupil s hlubokou úklonou a rukou naznačil osobě přede dveřmi aby vstoupila dovnitř. Pomalým krokem vešel do místnosti vysoký muž, s kapucí přes hlavu. Zabouchl za sebou dveře a sundal kapuci. Všichni byly ticho. Dívky se hluboce uklonili, dokonce i jejich rodiče. Honey ovšem zůstala stát a koukala se na něj nechápavě.

"Kdo to jen může být,že ho rodiče nechají přerušit mé narozeniny?"

Proběhlo jí hlavou a dál si prohlížela onoho neznámého muže, který ji velmi přitahoval. Jeho delší černé vlasy, které měl vádu sepnuté do polo culíku, od kterých se odráželi plameny ohně se mu kupodivu poslušně vlnili okolo pobledlého obličeje s tmavýma očima, od kterých nemohla odtrhnout oči. Asi by se do nich ještě dlouho dívala, kdyby ji její matka nevrazila velkou ránu a nenatlačila na kolena.

"Omlouvám se za svou dceru, můj pane, ještě jsme jí neřekli o vás a vašich zvycích. Je tu nová, teprve 2 roky..."hlesla její matka a znovu se hluboce uklonila a zůstala v úklonu. Honey jen nechápavě zvedla hlavu, rozhlédla se po ostatních sestrách, které ji propalovali nenávistivým pohledem tak jako její rodiče. Vůbec nechápala co provedla, proto pohlédla na onoho muže. Ten se na ní jako jediný usmíval a odhaloval dokonale rovné, bílé zuby.

"Nevadí, Olgo, nevadí." Usmál se na Honeyninu matku a pokračova...

.... "Nevím jestli se to k vám doneslo, ale zabili mi nevěstu a to dost ohavným způsobem...hledám proto další ženu stejně půvabnou, která by jí nahradila..."odmlčel se. Přejel pohledem všechny dívky. "Ale než si vyberu, budu chtít aby jste řekli vaší dceři..."ukázal na Honey. "Aby jste jí vysvětlili o co tu jde...protože myslím, že dokud neví kdo jsem, nemohla by se rozhodnout spravedlivě oproti ostatním které jsou obeznámeny s riziky..že ano?"usmál se a Honey zčervenala jako rajčátko. Zpražil pohledem jejího otce a odešel do vedlejší místnosti.

Jen co za sebou zavřel dveře, chytla jedna sestra Honey za vlasy a mrštila s ní bezohledně o zeď. Bylo to v této rodině normální, ale s tím rozdílem, že si to nikdo nedovolili před rodiči. Ona dívka, Maria, na to velmi doplatila. Matka jí zasadila políček přímo na tvář a rozběhla se k Honey.

"Maličká...není ti něco?"zeptala se ale na odpověď už nečekala. Místo toho hovořila rychle dál "Teď mě dobře poslouchej...určitě jsi už slyšela zvěsti o hraběti Drákulovi...nejsou to báchorky! Naše rodina s ním uzavřela dohodu. Bude nás chránit, pod jednou podmínkou. Když se něco stane s jeho nevěstou, přijde k nám a vybere si jednu z našich dcer. Odveze ji k sobě na hrad a tam jí učiní svou nevěstou... navěky..."na chvíli se odmlčela a Sledovala reakci Honey. Ta jen zůstala sedět opřená o zeď s zírala na dubové dveře v nichž stál ještě před chvílí záhadný šarmantní hrabě.

"Takže...ten muž vedle...je...je hrabě Drákula?"hlesla a podívala se na matku. Ta jen s nehybnou tváří přikývla. Už se chystala, že bude mluvit dál, přerušila ji ovšem Maria, hlasem plným zášti. Nevědomě zvyšovala hlas až do jekotu.

"Zapomeň na to matko, já jsem tvá pravá dcera a už minule jsem se měla stát nevěstou! A nedovolím aby mě ta špinavá mrcha předběhla!!"přiběhla k Honey, čapla ji za ruku a táhla pryč. Najednou se tam z ničeho nic objevil hrabě, odhodil Mariu na protější stěnu a roztřesené Honey pomohl na nohy.

"Jak jsem slyšel, Honey už ví to podstatné. Je takovéto chování s mladou dámou ve vašem domě normální? No to je teď vedlejší. Myslím, že bude lepší, když se stane mou nevěstou a odejde odtud, pokud bude chtít. Bude se mít lépe, než ve společnosti ostatních dívek..."pohlédl na Olgu a jejího manžela. Poté pohlédl na Mariu a řekl jí.

"A ty...ty se nikdy nedočkáš. Nikdy se mou nevěstou nestaneš! Takové jednání nesnesu... a jestli se dozvím o něčem, co bych velmi nerad slyšel ohledně tvých způsobů, tak tě s radostí předhodím svým sluhům...!"ušklíbl se, mávnutím ruky otevřel dveře. Na zápraží se ještě naposledy otočil. "Pro tebe si přijdu,neboj...již brzo."Přehodil přes hlavu kapuci, otočil se na podpatku a za chvíli se ztratil ve tmavé noci, plné skučení větru zuřící bouře....


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.